Dopadová studie gigafactory v Líních u Plzně

V reakci na rozvoj elektromobility a rostoucí poptávky po bateriových článcích uvažoval zahraniční investor (automobilka Volkswagen) o investici do výstavby průmyslového parku v lokalitě armádního letiště v Líních u Plzně.

Anotace

Strategický průmyslový park (SPP) představoval v době zpracování této dopadové studie pro českou vládu klíčový projekt, který měl mít zásadní dopad nejen na regionální trh práce, ale i na dopravní infrastrukturu, bydlení a další oblasti společenského života ve spádovém území.

Cíl projektu

Hlavním cílem bylo analyzovat a vyhodnotit dopady plánované výstavby gigafactory na zaměstnanost, infrastrukturu, bydlení a životní prostředí ve spádovém území. Zvláštní pozornost byla věnována také predikci dlouhodobých socioekonomických přínosů pro Plzeňský kraj. Součástí studie byly také návrhy kompenzačních opatření, jejichž cílem bylo minimalizovat možné negativní dopady na místní obyvatele a přírodní ekosystém, přičemž důraz byl kladen mimo jiné na spolupráci s místními klíčovými aktéry.

Naše práce

Prvním krokem, který byl nezbytný pro úspěšné zpracování dopadové studie, bylo vymezit spádové území od budoucí strategické průmyslové zóny. Na základě analýzy odborných (především zahraničních) studií a názorů expertního týmu jsme nakonec přistoupili ke stanovení 15, 30 a 60minutového perimetru dojezdové vzdálenosti od budoucího investičního záměru, poté jsme definovali základní parametry pro hodnocení dopadů do vymezeného území. Jenom tak bylo možné formulovat dopady do oblasti zaměstnanosti (trhu práce), určit budoucí nároky na bydlení v nejbližším okolí budoucí SPP, ale také například možné nároky na vzdělávací kapacity (především MŠ a ZŠ). Další oblastí analýzy byla například zdravotnická péče, bezpečnost a další oblasti, které se týkají kvality života místních obyvatel. 

V některých případech jsme pro vyhodnocení dopadů využili Metodiky vyhodnocení územních nároků průmyslových zón (2018), která byla zpracována v souvislosti s rozvojem průmyslové zóny Solnice-Kvasiny automobilky Škoda Auto, a.s. V řadě oblastí však nebylo možné postupovat v souladu s touto metodikou a bylo nutné formulovat nové postupy řešení, které jsou dle našeho názoru momentálně v ČR unikátní a bude je možné aplikovat s velkou mírou přesnosti i v jiných případových studiích. Jednalo se zejména o analýzu trhu práce, a to včetně identifikace pracovní síly, která je pro realizaci investice podobné velikosti naprosto zásadní.

Práce na dopadové studii zahrnovaly následující kroky:

1) Analýza výchozího stavu a zmapování současných socioekonomických podmínek v regionu (Plzeňský kraj a spádové území), včetně zaměstnanosti, dostupnosti pracovní síly, bydlení a kvality občanské vybavenosti.
2) Návrh a modelace scénářů a odhad přínosů a nákladů investice na základě dostupných dat.
3) Identifikace dopadů realizace investice na zaměstnanost, dostupnost pracovní síly, bydlení, vzdělávání, občanskou vybavenost a životní prostředí.
4) Návrhy opatření, která pomohou eliminovat možné negativní důsledky výstavby SPP.

Citace

„Zpracování studie kladlo na autorský kolektiv velké nároky na přesnost a důslednost práce s různými typy dat. Jednalo se o široké spektrum statistických výstupů od těch běžných, veřejně přístupných, až po ty neveřejné (jako v případě dat od mobilních operátorů), které nám pomohly lépe stanovit například pohyby zaměstnanců na trhu práce, vzdálenější dojížďku, nebo kapacitní nároky na občanskou vybavenost v aglomeracích větších měst (například Plzeň).“

Jan Pavelka
AQE advisors

Závěr

Největší výzvou v rámci zpracování dopadové studie však bylo hodnocení dopadů realizace investice a formulování závěrečných doporučení. Často jsme však naráželi na jejich zpochybňování, a to především z důvodu odlišného vnímání motivací a potřeb jednotlivých klíčových aktérů v území. Na jedné straně se objevovaly přemrštěné požadavky na kompenzační opatření, na straně druhé jednoznačný odpor proti čemukoliv, co by mohlo znamenat jakoukoliv změnu – pozitivní, či negativní bez vnímání významu investičního záměru jako celku. Opět se tak potvrzuje, že v České republice bude i v budoucnu komplikované realizovat investice podobného typu. Zpracování kvalitních dopadových studií může dle našeho názoru pomoci odpovědět na zásadní otázky spojené s procesem jejich přípravy a významně tak zvýšit šance na jejich pozitivnější přijetí odbornou i laickou veřejnost.

Foto: https://plzen-airport.cz/, Michal Krechowski