Českou ekonomiku čeká dlouhé období změn. Setrvale nízká nezaměstnanost, do jejíž úrovně výrazněji nezasáhla ani koronavirem způsobená ekonomická krize, svědčí o tom, že se dosavadní hospodářský model vyčerpal.

Na začátku naší práce stála definice tří modelových variant rozvoje pro různé intenzity výstavby. Tyto modely jsme propojili s očekávaným růstem poptávky po školství, zdravotnictví, kultuře, sportu a dalších občanských službách. 

Blansko je druhé největší město Brněnské metropolitní oblasti a zároveň město s jedním z nejlepších výsledků žebříčku kvality života. Potřeba nové strategie vychází z dynamiky změn, která se neustále zrychluje, a Blansko na tyto změny potřebuje vhodně reagovat.

Vizí je vytvořit z Ašska „místo pro život“ – zajistit v tomto výběžku takové podmínky pro život všech generací, které povedou k přílivu kvalifikovaných mladých lidí, rodin s dětmi tak, aby zde vznikla „nestárnoucí“ komunita s obdobnou skladbou obyvatel, jako je tomu ve vnitrostátních regionech.

Samotná strategie se ve své implementační části věnovala nejen identifikaci doporučení potřebných intervencí, ale i prioritizaci projektů, kdy bylo vybráno 14 klíčových záměrů, na jejichž realizaci věnuje město největší úsilí.

Hlavním cílem naší práce bylo vytvořit novou, moderní a vizuálně atraktivní strategii rozvoje města do roku 2033, která naplní vysoká očekávání vedení radnice i občanů města. Jako klíčová oblast budoucího rozvoje se ukázala problematika dostupného bydlení a možnosti pracovního uplatnění pro obyvatele.

Hlavním cílem projektu bylo stanovit směr rozvoje města a vytvořit jeho koncepci na období 2021–2030.

Město Ústí nad Orlicí mělo vytvořený strategický plán z roku 2014 s platností do roku 2020. Stávající vize i cíle se postupně naplňovali, proto vedení města chtělo vytvořit aktualizaci strategického plánu, kde se bude věnovat oblastem, ve kterých chce něco změnit či nově vytvořit.

Naším úkolem bylo nastavit směřování dalšího rozvoje města, zapojit občany do tvorby strategického plánu a vytvořit jeho koncepci na období 2021–2032.

V Kraji Vysočina, u jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, je rozdílná výchozí úroveň strategického plánování a řízení. Přestože strategické řízení není hlavní téma, které se v oblasti sociálních služeb řeší, rozhodl se zřizovatel podpořit proces strategického řízení u pilotních organizací.

Hlavním cílem projektu bylo připravit Karlovarský kraj na čerpání prostředků z připravovaného operačního programu Spravedlivá transformace. Největší výzvou, která před námi stála, bylo vytvoření multidisciplinárního týmu, který by byl schopen dodat požadované plnění v rekordním čase.

Výchozím bodem Strategie bylo definování nové vize, které měla být ambiciózní a reagovat na dynamiku rozvoje celého města.

Hlavním cílem projektu bylo vytvořit strategický plán rozvoje města do roku 2025, který stanoví jasnou vizi a cíle, jak se město bude dále rozvíjet.

Cílem zakázky bylo vytvoření a implementace Strategie rozvoje Státního pozemkového úřadu (SPÚ) včetně implementace strategického řízení SPÚ a rozpracování strategických cílů do systému měřítek výkonnosti KPI‘s.