Dopadová studie Dolní Lutyně

Českou ekonomiku čeká dlouhé období změn. Setrvale nízká nezaměstnanost, do jejíž úrovně výrazněji nezasáhla ani koronavirem způsobená ekonomická krize, svědčí o tom, že se dosavadní hospodářský model vyčerpal.

V dnešní době stojíme na prahu další fáze transformace průmyslu, která nás vede do éry, kde se prolínají hranice mezi fyzickým a digitálním světem.

Tato nová éra s sebou nese nejen příležitosti pro růst a efektivitu, ale i naléhavou potřebu přepracování ekonomických modelů a strategií s cílem udržet krok s neustále se vyvíjející realitou. Pokud je v ČR nějaké území, ve kterém se výše uvedené koncentruje nejvíce, je jím Moravskoslezský kraj.

Cíl projektu

Cílem naší práce bylo analyzovat dopady předpokládané strategické investice v Dolní Lutyni na jednotlivé systémové celky (zaměstnanost, školství, bydlení, občanská vybavenost, veřejné plochy, přírodní plochy, viditelnost a zapojení do krajiny apod.). Zároveň bylo naším úkolem identifikovat hlavní kvalitativní a kvantitativní přínosy investice. 

Naše práce

Logika postupu zpracování je zvolena tak, že v první fázi dopadové studie je analyzován výchozí stav v daném území a současně jsou (v rámci možností) izolovány faktory, které se ve spádovém území projevují bez ohledu na plánovanou investici. Součástí první fáze – vymezení prostředí a podmínek, byla i syntéza dostupný výzkumných prací, strategických dokumentů, odborných článků či průzkumů, které jsou k dispozici (jednalo se o více jak 200 zdrojových zpráv).

Již od samotného začátku tvorby dopadové studie jsme k řešenému problému přistoupili variantně. Vzhledem k tomu, že v České republice obecně chybí připravenost podobných velkých zón pro strategické investory a v jejich lákání tak ztrácíme v porovnání s okolními zeměmi, museli jsme vytvořit scénáře, na kterých jsme simulovali možné situace – zejména s ohledem na mobilitu lidí na pracovním trhu. Lokální poznatky jsme čerpali z koncepčních dokumentů místních územních autorit, našich vlastních datových sad a zejména v místě plánované realizace jsme některé skutečnosti ověřovali fyzickým dotazováním místních obyvatel. 

Na řešený problém jsme pohlíželi komplexně a z různých pohledů. V takto rozsáhlé práci, s místy nedostatečně exaktními vstupy, se nelze vyhnout částečným překryvům témat. 

Samotná práce byla náročná i z důvodu neznalosti investora a jeho přesných požadavků. Zde nám velmi pomohla zkušenost s přípravou dopadové studie pro lokalitu Líně, kde jsme měli možnost při jejím zhotovení detailně diskutovat se zástupcem investora. Toto poznání bylo klíčové zejména pro identifikaci velikosti relevantního pracovního trhu – kdo a za jakých podmínek může  v “gigafactory” pracovat.

Výpočty dopadů pro ostatní oblasti “kvality života” jsou modelovány na základě metodiky vyhodnocení územních nároků průmyslových zón (MPO), kterou jsme obohatili o naše znalosti z realizace řady vlastních dopadových studií. Kriticky jsme posuzovali i obdobné projekty či celá území, kde byly podobné transformační projekty realizovány.

Multidisciplinárnost studie charakterizuje zapojení expertů z následujících oborů:

• ekonomie
• regionální rozvoj
• sociální geografie
• rekreologie
• školství
• matematika
• architektura 
• životní prostředí
• prostorové plánování
• komunikace
• a další

Náročnost práce potvrzují i následující data:

•  2.117 hodin expertní práce 
•  71 workshopů
•  16 fokusních skupin 
•  34 řízených rozhovorů s obyvateli spádové oblasti
•  504 stran hlavní zprávy bez příloh

Při modelování jednotlivých variant a posuzování míry ovlivnění spádového území, je z analyzovaných dat patrné, že realizace investice by měla na spádové území nesporně pozitivní přínos. Každá investice takto velkého významu má vždy rozsáhlý multiplikační efekt a dopadá pozitivně nejen na ekosystém navazujících firem (vč. posílení lokální ekonomiky), ale i do oblasti školství, občanského komunitního života a rozvoje částí obcí.

Překvapilo nás, jak se zájmy jednotlivých aktérů v území rozcházejí. Jistou představu o dopadech strategického průmyslové parku mají volení zástupci nejbližších obcí, odlišnou poté zástupci magistrátů okolních měst ve spádovém území. Logicky zcela jinou, emočně zabarvenou představu, pak mají místní obyvatelé. Do diskuzí navíc vstupuje řada zájmových skupin, jež na realizaci investice mají izolovaný pohled a vnímají dopady optikou přímého ovlivnění vlastních činností a zájmů. Všechny tyto názory a pohledy jsou bezpochyby důležité, při tvorbě dopadové studie jsme nicméně žádný neupřednostnili. Závěry, které jsme formulovali jsou postaveny na datech, expertním poznání a nejsou nijak zabarveny.

Celá studie je k nahlédnutí zde: https://issuu.com/aqestrategy/docs/spp_doln_lutyn_indd_pro_issu?fr=sM2U5MTc3NTA4MTI.

Citace AQE

„Realizace záměru má bezpochyby obrovský potenciál pro nastartování regionu, zejména v dojezdové vzdálenosti od Dolní Lutyně. Projekt představuje přesně ten impuls, který celá oblast postrádá a doposud neúspěšně hledá. Je-li zájmem regionu, aby z něho přestali odcházet lidé (zejména mladí), měl by tuto investici podporovat.”

Jan Havránek
vedoucí realizačního týmu

Závěr

Veškeré závěry dopadové studie potvrzují, že je investice proveditelná, nemá zásadní negativní dopady (při dodržení avizovaných podmínek) a naopak vytváří nezpochybnitelné přínosy. Ty pochopitelně přesahují pocitová negativa jednotlivců, kteří se do plánované lokality přistěhovali za “lepším životem”, či v lokalitě dlouhodobě žijí. 

Podniky s nízkou přidanou hodnotou budou vytvářet v území dojem, že pracovníci pro strategickou investici nejsou. Budou se bránit novým investorům v inovativních oborech, neboť ti budou schopni nabízet zaměstnancům výrazně vyšší mzdy a vysávat pracovní sílu z “montoven”. Ve veřejné debatě bude nezbytné vyřešit protimluv prohlášení typu “konec levné práce” a “nechceme nové investory”.

Naše doporučení je tedy na základě hlubokého poznání kladné, podmínkou je nicméně dodržení řady podmínek a požadavků, ke kterým by se investor měl zavázat.