Jak dotace přispívají ke snižování rozdílu kvality života ve městech?

Dotace z evropských fondů hrají zásadní roli v regionálním rozvoji České republiky. Studie (AQE advisors, 2023) zaměřená na propojení výše dotací a kvality života v obcích s rozšířenou působností (ORP) však odhaluje slabou efektivitu těchto finančních nástrojů při řešení dlouhodobých problémů regionů.

Analýza naznačuje, že současný systém přidělování dotací často spíše prohlubuje než eliminuje regionální nerovnosti. 

Úvod

Od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 získaly regiony více než 1,8 bilionu korun prostřednictvím evropských fondů (do konce roku 2022). Tyto prostředky měly být mj. nástrojem ke zlepšování kvality života a snižování regionálních rozdílů. Index kvality života (IKŽ), který analyzuje různé dimenze spokojenosti obyvatel (zdraví, materiální zabezpečení, vztahy), je však s výší dotací (měřeno indexem dotací, ID) spojen jen velmi slabě. Studie ukazuje, že mezi těmito ukazateli prakticky neexistuje korelace, což vyvolává otázky o efektivitě současného přístupu ke kohezní politice.

Analýza výsledků

1. Metodologický rámec

Index kvality života byl sestaven podle standardů OECD a OSN. Obsahuje 29 dílčích ukazatelů, které hodnotí kvalitu zdravotní péče, dostupnost služeb, vzdělání, životní prostředí a další aspekty. 

Index dotací byl vypočítán jako objem proplacených dotací na jednoho obyvatele v jednotlivých ORP.

Data zahrnují období 2004–2027 (s prostředky proplacenými do 04/23) a ukazují významné disparity ve výši dotací mezi regiony. Zatímco ORP Praha dosáhla celkového objemu dotací 232 miliard Kč, strukturálně postižené regiony, jako například ORP Aš, vykazují podstatně nižší částky.

2. Rozložení dotací mezi regiony

Analýza potvrzuje, že výše čerpaných dotací na obyvatele se zásadně liší:

• Nejvyšší objem na obyvatele: ORP Soběslav (513 993 Kč/os.), Tábor (431 474 Kč/os.), Brno (349 078 Kč/os.),
• Nejnižší objem na obyvatele: ORP Přeštice (90 174 Kč/os.), Nový Bor (98 928 Kč/os.), Teplice (200 842 Kč/os.).

Vysoké objemy dotací směřují zejména do rozvinutých regionů s vysokou absorpční kapacitou, což často přispívá k upevňování jejich konkurenčních výhod. Naopak regiony s nízkou kvalitou života, jako jsou některé oblasti Karlovarského nebo Ústeckého kraje, zůstávají na okraji zájmu.

3. Korelace mezi Indexem kvality života a indexem dotací

Statistická analýza odhalila velmi nízkou korelaci (r = 0,01022) mezi výší dotací na obyvatele a kvalitou života. V některých případech dotace dokonce přispívají k prohloubení regionálních rozdílů.

• Příklady nízké efektivity: ORP Aš (IKŽ 2,69; ID 2,17) a ORP Kraslice (IKŽ 1,48; ID 1,56).
• Příklady podpory do rozvinutých území: ORP Brno (IKŽ 7,17; ID 9,97) a Černošice (IKŽ 7,56; ID 8,26).
• Příklady správného čerpání: ORP Ostrov vykazuje nízký IKŽ (2,2), ale vysoký index dotací (9,98), Chomutov (IKŽ 1,97; ID 8,77).

Tento nepoměr je zjednodušeně řečeno způsoben absencí cílených adresných opatření, která by zohledňovala specifické potřeby regionů s nízkou kvalitou života.

Systémové faktory neefektivity

1. Nedostatečná absorpční kapacita v postižených regionech

Strukturálně postižené regiony postrádají kapacity pro přípravu a realizaci kvalitních projektů (celkový i přepočtený počet žádostí je nízký). Například v ORP Karlovarského kraje byl jen minimálně využit potenciál dotací na výzkum, vývoj a inovace, což odráží nepřipravenost těchto oblastí na komplexnější projekty.

2. Prioritizace konkurenceschopných projektů

Soutěžní model rozdělování dotací upřednostňuje projekty z ekonomicky silných regionů, což znevýhodňuje méně rozvinuté oblasti. Například ORP Brno čerpá více než desetinásobek prostředků na obyvatele oproti ORP Aš.

3. Chybějící systémová koordinace

Kohezní politika je v praxi roztříštěná a zaměřená spíše na vyčerpání disponibilních prostředků než na řešení konkrétních problémů. Výsledkem je, že dotace často směřují k projektům s nízkou přidanou hodnotou pro regionální rozvoj.

4. Nedostatečné hodnocení dopadů

Chybí komplexní evaluace efektivity dotací. Dílčí studie sice sledují účelnost jednotlivých projektů, ale jejich přínos pro dlouhodobou kvalitu života nebo regionální transformaci není měřen systematicky.

Doporučení pro zvýšení efektivity dotací

1. Cílené zaměření na strukturálně postižené regiony
   Zvýšit diferenciaci dotačních podmínek ve prospěch méně rozvinutých oblastí. Zavést bonifikace pro projekty zaměřené na řešení specifických problémů těchto regionů. Směřovat podporu výhradně do oblastí, kde je jasně vymezený problém.
2. Posílení absorpční kapacity
   Investovat do vzdělávání a rozvoje místních administrativních kapacit pro přípravu kvalitních projektů. Současně snižovat zcela nadbytečnou byrokratickou zátěž spojenou s čerpáním dotací.
3. Zavedení strategického přístupu
   Podporovat projekty s dlouhodobým transformačním potenciálem a vyšší přidanou hodnotou pro kvalitu života obyvatel. Tedy vědět, čeho chceme konkrétní výzvou dosáhnout.
4. Zlepšení monitoringu a evaluace
   Implementovat systémové nástroje pro sledování a vyhodnocování dopadů dotací, které budou zahrnovat nejen ekonomické, ale i sociální a environmentální ukazatele. Tedy není důležité jen “čerpat”, ale “čerpat s přínosy”.

Závěr

Studie ukazuje, že současný systém přidělování dotací neodpovídá deklarovaným cílům kohezní politiky. Absence strategického zaměření, nízká absorpční kapacita a upřednostňování ekonomicky silných regionů vedou k tomu, že dotace často nepřispívají ke zlepšení kvality života tam, kde je to nejvíce potřeba. Reformy dotační politiky jsou nezbytné pro zajištění skutečného přínosu evropských fondů k vyrovnávání regionálních rozdílů.

Z výsledků plyne, že cíle a opatření operačních programů jsou občas směřovány do vhodného území, ale dlouhodobě nemají vliv na zlepšení kvality života ve vybraných ORP. Lze tvrdit, že dotace (tak jak jsou z větší části alokovány) nůžky mezi kvalitou života území rozevírají. Úspěšní se stávají úspěšnějšími. Nejvíce je rozdíl patrný v okresech Karlovarského, Ústeckého a části Moravskoslezského kraje. Zde dotace nesehrávají žádnou roli při řešení dlouhodobých problémů.

Jan Havránek