Naše role
Logika postupu zpracování je zvolena tak, že v první fázi dopadové studie je analyzován výchozí stav v daném území a současně jsou (v rámci možností) izolovány faktory, které se ve spádovém území projevují bez ohledu na plánovanou investici. Součástí první fáze - vymezení prostředí a podmínek, byla i syntéza dostupný výzkumných prací, strategických dokumentů, odborných článků či průzkumů, které jsou k dispozici (jednalo se o více jak 200 zdrojových zpráv).
Již od samotného začátku tvorby dopadové studie jsme k řešenému problému přistoupili variantně. Vzhledem k tomu, že v České republice obecně chybí připravenost podobných velkých zón pro strategické investory a v jejich lákání tak ztrácíme v porovnání s okolními zeměmi, museli jsme vytvořit scénáře, na kterých jsme simulovali možné situace – zejména s ohledem na mobilitu lidí na pracovním trhu. Lokální poznatky jsme čerpali z koncepčních dokumentů místních územních autorit, našich vlastních datových sad a zejména v místě plánované realizace jsme některé skutečnosti ověřovali fyzickým dotazováním místních obyvatel.
Na řešený problém jsme pohlíželi komplexně a z různých pohledů. V takto rozsáhlé práci, s místy nedostatečně exaktními vstupy, se nelze vyhnout částečným překryvům témat.
Samotná práce byla náročná i z důvodu neznalosti investora a jeho přesných požadavků. Zde nám velmi pomohla zkušenost s přípravou dopadové studie pro lokalitu Líně, kde jsme měli možnost při jejím zhotovení detailně diskutovat se zástupcem investora. Toto poznání bylo klíčové zejména pro identifikaci velikosti relevantního pracovního trhu - kdo a za jakých podmínek může v “gigafactory” pracovat.
Výpočty dopadů pro ostatní oblasti “kvality života” jsou modelovány na základě metodiky vyhodnocení územních nároků průmyslových zón (MPO), kterou jsme obohatili o naše znalosti z realizace řady vlastních dopadových studií. Kriticky jsme posuzovali i obdobné projekty či celá území, kde byly podobné transformační projekty realizovány.
Multidisciplinárnost studie charakterizuje zapojení expertů z následujících oborů:
- ekonomie
- regionální rozvoj
- sociální geografie
- rekreologie
- školství
- matematika
- architektura
- životní prostředí
- prostorové plánování
- komunikace
- a další
Náročnost práce potvrzují i následující data:
- 2.117 hodin expertní práce
- 71 workshopů
- 16 fokusních skupin
- 34 řízených rozhovorů s obyvateli spádové oblasti
- 504 stran hlavní zprávy bez příloh
Při modelování jednotlivých variant a posuzování míry ovlivnění spádového území, je z analyzovaných dat patrné, že realizace investice by měla na spádové území nesporně pozitivní přínos. Každá investice takto velkého významu má vždy rozsáhlý multiplikační efekt a dopadá pozitivně nejen na ekosystém navazujících firem (vč. posílení lokální ekonomiky), ale i do oblasti školství, občanského komunitního života a rozvoje částí obcí.
Překvapilo nás, jak se zájmy jednotlivých aktérů v území rozcházejí. Jistou představu o dopadech strategického průmyslové parku mají volení zástupci nejbližších obcí, odlišnou poté zástupci magistrátů okolních měst ve spádovém území. Logicky zcela jinou, emočně zabarvenou představu, pak mají místní obyvatelé. Do diskuzí navíc vstupuje řada zájmových skupin, jež na realizaci investice mají izolovaný pohled a vnímají dopady optikou přímého ovlivnění vlastních činností a zájmů. Všechny tyto názory a pohledy jsou bezpochyby důležité, při tvorbě dopadové studie jsme nicméně žádný neupřednostnili. Závěry, které jsme formulovali jsou postaveny na datech, expertním poznání a nejsou nijak zabarveny.
Celá studie je k nahlédnutí zde: https://issuu.com/aqestrategy/docs/spp_doln_lutyn_indd_pro_issu?fr=sM2U5MTc3NTA4MTI.