Ekonomické dopady COV19 na hospodaření municipalit v roce 2020
Je třeba si uvědomit, že nejdůležitější příjmovou složkou v rozpočtech municipalit jsou sdílené daně a z nich daň z příjmů fyzických osob placená plátci, daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty.
Prvně zmíněnou daň ovlivňuje zaměstnanost občanů a výše platu, druhou výkonnost zejména výrobních podniků a třetí, mimo jiné, „chuť“ obyvatel utrácet. Dá se předpokládat, že bude růst počet nezaměstnaných a pravděpodobně budou určitou dobu klesat mzdy, a také z tohoto důvodu budou občané méně utrácet.
Je zřejmé, že podniky z různých příčin pozastavují, nebo budou pozastavovat výrobu. Z těchto všech důvodů vyplývá, že poklesne daň placená plátci, v letošním roce také klesne daň z příjmů právnických osob (větší pokles bude pravděpodobně v roce 2021), ale zároveň díky rozhodnutí vlády o odkladu přiznání daně z příjmů, dojde i v příjmech územních samosprávných celků k posunu příjmů z této daně na druhé pololetí.
Daň z přidané hodnoty vykáže také propad (např. téměř nulový cestovní ruch). Proto, jaký dopad bude mít COV19 na hospodaření územních samosprávných celků, bude zejména odvislý od délky trvání této celosvětové pandemie. Pokud nebude tento kritický stav trvat neúměrně dlouho (více jak 3 měsíce), lze očekávat propad
ve výši příjmu ze sdílených daní mezi 7–10 %.
Co doporučujeme?
- Omezit investice, a pokud nejsou již rozpracované, případně s uzavřenou smlouvou, u které by hrozily sankce, tak je nezahajovat.
- Pokud možno omezit i provozní výdaje, které nejsou nezbytné (mandatorní). Zde se jedná zejména o výdaje týkající se neinvestičních transferů soukromoprávním subjektům (seskupení položek 52 rozpočtové skladby), které zahrnují mimo jiné různé granty nebo jiné formy podpory spolkům, sportovním oddílům atd. Těmto subjektům uvolnit pouze takové finanční prostředky, aby výpadek financí nebyl pro ně likvidační. Samozřejmě, pokud by byl výpadek příjmů rozpočtu nižší, tak lze těmto subjektům dotaci zvýšit.
- Obecně by mělo platit, že při očekávaném propadu sdílených daní o určité procento, je vhodné snížit zbytné provozní výdaje alespoň o 3–5 % více než je očekávaný propad ze sdílených daní. Je dobré dodržovat pravidlo: „Přidává se lehce, ubírat je mnohem těžší“.
- Pečlivě sledovat vývoj příjmů ze sdílených daní a na jejich razantní pokles reagovat dalšími opatřeními na výdajové straně rozpočtu.
- Iniciovat vznik pracovní skupiny, která se bude věnovat dopadům na strukturu hospodářství města. Doporučujeme pozornost zaměřit na téma „lokální ekonomiky“, jejíž význam bude v následujících letech pro města klíčový.
Jan Havránek
Mohlo by vás zajímat
Co spojuje energetiku, farmacii a finanční služby? V těchto všech oborech se často uplatňuje přísná regulace, nedovolující prorazit inovativním produktům. Mnohé státy ale pochopily, že jeden šikovný nástroj přeci jen existuje.
19. 9. 2024 Jak jsou na tom města s komunikací?Dlouho jsme žili v zajetí myšlenky, že základním problémem měst je absence dobrých (skvělých) strategických plánů. Tvrdíme, že bez pořádné strategie, nemůže město plně rozvíjet svůj potenciál.
20. 9. 2020 Kdy jsou SMART cíle skutečně „smart“Stalo se jakýmsi plánovacím předsudkem, že všechny cíle strategických dokumentů musí být tzv. SMART. I když to se to při teoretické disputaci zdá jednoznačné, ostatně přeci je jasné, že abychom cílů dosáhli, musíme jen stanovit v takové podobě, aby dosažitelné, praktická aplikace tak jednoznačná není.
9. 1. 2024 Dotace neřeší zaostávání regionů, cestou může být Lex AšPeriferní regiony v ČR, jako je Ústecký a Karlovarský kraj, zahrnuté do regionu Severozápad, čelí dlouhodobým problémům a s tím spojeným výzvám. Poslední EU report Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) potvrzuje skutečnost, na kterou už několik let marně upozorňujeme a na jejímž základě jsme navrhli inovativní řešení v podobě Lex Aš.
23. 12. 2024