Vývojové projekty ve spolupráci
Pokud ve firmě řešíte projekty výzkumu a vývoje, určitě už jste na to narazili. Stojí před vámi úkol, se kterým si nevíte rady. Respektive víte, ale potřebovali byste k tomu odborného partnera. Naštěstí tu jsou dotační programy, které přesně takovou spolupráci podporují.
Jaké z nich to jsou? Na co si při jejich přípravě a realizaci dát pozor, aby vám přinesly co nejvyšší přidanou hodnotu? Právě tomu se budeme v tomto textu věnovat.
Účinná spolupráce
Spolupráce ve výzkumu a vývoji má obvykle jeden zásadní benefit. Kromě výměny znalostí totiž dokáže zatraktivnit míru podpory projektu. V některých programech se dokonce stává, že projekty ve spolupráci jsou „standardem“ a většina podpořených projektů byla předložena právě v režimu spolupráce. Je možné namítnout, že taková incentiva v zásadě pomáhá suplovat financování výzkumných organizací, ale taková je zkrátka realita dotačních programů v Česku.
Na druhou stranu existuje velké množství příkladů dobré praxe, kde akademická excelence a praktická zkušenost pomohly vytvořit výsledky, jejichž přidaná hodnota překonala původní předpoklady.
Základními stavebními kameny podpory výzkumu a vývoje v Česku jsou dlouhodobě programy Trend a Aplikace. Zatímco Trend je financovaný ze státního rozpočtu ČR, Aplikace poskytují prostředky z kohezních fondů, tedy rozpočtu EU. Protože se ale oba programy s menšími odchylkami řídí přímo aplikovanou evropskou legislativou, jsou pravidla pro spolupráci na projektech v obou případech stejná.
Jaké jsou režimy spolupráce?
Pro všechny subjekty je v zásadě nejdůležitější režim tzv. „účinné spolupráce“. Právě naplnění jeho principů kvalifikuje partnery k tomu, aby mohli požádat pro svůj projekt o vyšší míru podpory. Je ale potřeba dát pozor na to, že pod jedním termínem „účinná spolupráce“ se nacházejí dva významy.
Jeden má svůj původ ve Sdělení Komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2022/C 414/01 (obvykle se mu říká „Rámec“). Druhý tkví v Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 (ve znění z 1. 7. 2023, obvykle se nazývá „GBER“). Zatímco Rámec se více zabývá vnitřní povahou znaků účinné spolupráce, GBER definuje podmínky pro její bonifikaci v rámci dotačních projektů. V praxi ale poskytovatelé dotací vyžadují naplnění obou principů.
V principu se „účinnou spoluprací“ ve smyslu Rámce rozumí spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle (například projektu) na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu kooperativního výzkumu, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky.
Co je účinná spolupráce podle Rámce a co podle GBER?
Společným cílem může být například projekt. Náklady na něj může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. To je častá situace tehdy, když se spolupráce účastní výzkumná organizace nebo univerzita. V Česku jsou totiž tato pracoviště nejčastěji zvyklá na to, že co není hrazeno z dotace, musí partner uhradit z vlastních prostředků, nebo poskytnout prostředky na projekt jiným způsobem.
Za formy spolupráce také nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb. Tyto služby by byly považovány za dodávku, ne účinnou spoluprací.
Co se týče intenzity podpory na projekt – u projektů výzkumu a vývoje může dotace dosáhnout až 80 %, v takových případech je třeba vycházet z GBER. Ten (mimo jiné) říká, že “účinnou spolupráci zahrnují projekty mezi podniky, z nichž alespoň jeden je malým nebo středním podnikem a jednotlivý podnik nehradí více než 70 % způsobilých nákladů, nebo mezi podnikem a jednou nebo více organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, jestliže tato organizace nese alespoň 10 % způsobilých nákladů a má právo zveřejňovat výsledky vlastního výzkumu.”
V praxi se tyto přístupy často kombinují, vznikají dvoustranné, třístranné i vícestranné spolupráce mezi všemi typy výše vyjmenovaných subjektů. Je také důležité si uvědomit, že podíly na projektu se vypočítávají podle částky takzvaných způsobilých výdajů na projekt (tedy toho, kolik jednotlivé strany fakticky na projekt vynaloží), ne toho, kolik je na projekt poskytnuto dotace.
Co účinná spolupráce obnáší?
Základem dobré účinné spolupráce je smlouva o spolupráci. Poskytovatelé dotace vztahy mezi členy tzv. konsorcia (tedy uskupení subjektů, které se podílejí na projektu) obvykle neupravují, s výjimkou dodržení požadavků dle Rámce a GBER.
Důležité je si také uvědomit, že strany si v rámci projektu navzájem nedodávají výrobky a služby (nevystavují si faktury apod.), ale společně pracují na jednom či více výsledcích, jehož výsledky sdílejí. Smlouva o konsorciu proto obvykle obsahuje také ustanovení o vypořádání práv duševního vlastnictví na výsledky projektu. Poskytovatel dotace pro tento účel může stanovit další doprovodná pravidla, například z hlediska udržitelnosti duševního vlastnictví po konci projektu.
Na co si při sestavování a činnosti konsorcia dát pozor?
Z hlediska poskytování dotací se projekty v účinné spolupráci v zásadě neliší od jiných projektů. Pro poskytovatele dotace je nejdůležitějším partnerem žadatel, což je v tomto případě ten člen konsorcia, který nese největší podíl výdajů na projekt. Právě on poskytovateli dotace odpovídá za hladký průběh projektu. Musí si tedy dát pozor na to, aby v konsorciální smlouvě dostatečně ošetřil, že všichni partneři jsou si vědomi svých práv a povinností v rámci projektu a chápou, že jejich případné činnost nebo nečinnost ovlivňuje ostatní členy konsorcia. Na účet žadatele je také vyplácena dotace a ten je povinen do 14 dnů svým partnerům alikvotní částku dotace přeposlat.
Jako obvykle také platí, že všichni partneři musí dodržovat veškerá pravidla, která poskytovatel dotace vytvořil. Týká se to například ekonomického ratingu, podniku v obtížích nebo dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
VaV projekty jsou často podpořeny z více než 50 %. Pravidla pro výběr dodavatelů jsou tak u takových projektů o něco přísnější, respektive je nezbytné postupovat podle zákona.
Nicole Benedicty
Mohlo by vás zajímat
V návaznosti na aktuální trendy a situaci ve světě i v ČR v oblasti vzdělávání je vhodné začít připravovat zaměstnance na přechod od klasického prezenčního kurzu na on-line školení.
4. 12. 2020 Jak na rozpočet města v době COVID-19?Na přelomu měsíců září a října jsou zpravidla v plné míře práce na návrh rozpočtu na nový rozpočtový rok. V předcházejících létech byly v tuto dobu již nejméně měsíc známy nejdůležitější obecné informace, nutné pro zodpovědné sestavení návrhu rozpočtu municipality.
17. 10. 2020 Participace není žádná vědaZapojení lidí není žádná velká věda. Neznamená to však, že o něm není potřeba přemýšlet a plánovat. Pro začátek se můžete řídit těmito pěti základními pravidly.
3. 11. 2020 Šest kroků pro skvělou strategiiStrategie je základ. Musí mít jasnou vizi a konkrétní plán, jak ji dosáhnout. Musí být jednoduchá a srozumitelná pro všechny. Musí reagovat i na čím dál rychleji se měnící svět, protože jinak skončí zapomenuta v šuplíku.
11. 10. 2020